Kdo tedy opravdu bude bydlet v městském projektu v Ďáblicích ?

Stále není jasné, nejen jak bude projekt vypadat, ale i kdo v něm bude nakonec bydlet…

V prosinci zastupitelstvo Prahy 8 schválilo návrh územního plánu, to má sídliště Ďáblice ochránit. Na následném zasedání zastupitelstva hlavního města Praha, se celá věc řešila při interpelacích. Na těch zástupce primátora, náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP09) uvedl jako příklad podobné stavby v Bavorském Mnichově, kterou se Praha chce inspirovat:

„Za chvilku se nám asi podaří promítnout příklad z Mnichova, kde kolegové z podobné organizace v Mnichově řešili akutní bytovou krizi poměrně zdařilým objektem dřevěného skeletu. A je zřejmé, že to je jedna z možných cest. Podle stávajícího územního plánu by tam mohl být asi osmipodlažní objekt, proto jsme zvolili objekt nižší.“ „To znamená, je určitě dobře, že tu věc komunikujete, že říkáte připomínky, ale ten projekt v tuto chvíli není zformulovaný, není nakreslený a je potřeba ho prověřit. Nevím, možná se nám nepodaří to promítnout. Tak to když tak zkusíme po další interpelaci tam na chvilku dát. Děkuji.“

**Dům v Dantebadu pro sociální případy**

Ten projekt byl postaven v Mnichovské čtvrti Dantebad. A místní radnice hlavně strana Zelených je na něj hrdá. Mnichov vede koalice socdem SPD & Zelených. Podařilo se rychle vybudovat byty, které jsou dostupné. Je to čtvrť kde se konaly Olympijské hry v roce 1972 právě v nedalekém venkovním bazénu. Čtvrť nese název po italském básníkovi Dante Alighierim.

O bytovém projektu Dantebad

Aby bylo možné zachovat většinu stávajících parkovacích stání na pozemku, byla nejprve postavena konstrukce ze železobetonových sloupů a trámů, na které následně vznikla vlastní obytná zástavba jako dřevostavba. Dům se země dotýká pouze dvěma schodišti a dvěma hlavními budovami, ve kterých jsou umístěny technologie, sklady a popelnice.

Byty (1 a 2 ½ pokoje) jsou přístupné ze schodišť přes arkády. Další nabídkou pro rezidenty jsou společenské místnosti, prádelna a krásná střešní terasa.
Železobetonová konstrukce je vyrobena z in-situ betonu. Dřevostavba je však postavena s vysokým stupněm prefabrikace. Stěnové, stropní a fasádní prvky s většinou dokončenými povrchy, stejně jako kompletně instalované koupelny znamenají, že čas potřebný pro montáž na staveništi byl zkrácen na minimum.
O tom, že se jedná o dřevostavbu, svědčí i vnější vzhled stavby. Odlišně řešené fasády s rámy a panely z hrubě řezaného dřeva činí proces výstavby srozumitelným a dodávají stavbě klidný a ukázněný rytmus. Vzhledem k urbanistickému kontextu jsou fasády barevné a přirozeně tak zapadají do městského prostředí.

Celá stavba bytovky byla dokončena v roce 2016 během pár měsíců (červen-prosinec) a nutno uznat, že vypadá celkem dobře. Následně do ní byly nastěhování nový nájemníci.

Kdo tedy v bytovce Dantebadu bydlí ?

Nový nájemníci, jsou sestavení z ilegálních migrantů a dalších sociálních případů. Bytovka v Dantebadu je místními přezdívaná jako „peklo z Danteho Božské komedie“. Zároveň se v místě také zvedla kriminalita (drogy, prostituce, útoky na místní obyvatele, rozbroje mezi spolubydlícími, nepořádek v okolí). Zelení se sice snaží vytvářet dojem spokojeného bydlení a krásného prostředí a pořádají dokonce do míst prohlídky, kdy den a noc před tím nechají městské úklidové služby vše pěkně přetvořit tak, aby to vypadalo přímo výstavně, to ale na věci toho, že jde v podstatě o tzv. „Potěmkinovi vesnice“, nic nemění. Ironií osudu také je, že se podobná věc má stavět ve čtvrti zvané Ďáblice, což evokuje právě mnichovské „Dantovo peklo“…

Dům obývají lidé z Afghánistánu, Sýrie, Turecka, Pákistánu, ale také z Afriky. Následování bývalými bezdomovci, kteří ovšem nejsou na udržování čistoty a pořádku moc zvyklí, stejně jako část obyvatel z řad ilegálních migrantů, kteří přišli do Německa v roce 2015, s migrační krizí. Kvůli nim byl vlastně projekt postaven a zrealizován.